Cesta maturanta 1 a půl
7. 5. 2008Je ode mě škaredé, že jsem už měsíc nic nenapsal, ale tak nějak
nevím co…můj mozek je teď zaměřený na jedinou věc – pochopitelně
maturitu.
Pokračování »
Je ode mě škaredé, že jsem už měsíc nic nenapsal, ale tak nějak
nevím co…můj mozek je teď zaměřený na jedinou věc – pochopitelně
maturitu.
Pokračování »
Dnešním dnem začíná boj, jehož výsledek je zatím ve hvězdách. Měli
jsme písemnou část maturitních zkoušek – slohovou práci
z češtiny.
Pokračování »
Chtěl bych vám krátce povědět o jednom našem panu učiteli. Vím, že
se takto pohybuju po tenkém ledě, protože tento blog je veřejný a může
jej číst kdokoliv, takže se o něm budu zmiňovat jako o panu učiteli
X. Ale modří vědí a určitě si za to X dosadí tu správnou
proměnnou.
Pokračování »
Kdybych tehdá tušil, co mě tam čeká… sakra, tohle patří až na
konec.
Víte, dnešní den byl opět něčím významný. A zase má něco
společného s ústavem, jenž už čtvrtým rokem navštěvuji.
Pokračování »
Tento pátek (16.11.2007) byl pro většinu z vás možná obvyklý den. Ne
tak pro skupinku dvaceti čtyř spolužáků ze 4.B, chodící do
vzdělávacího ústavu SPŠ Jedovnice. V daný
pátek totiž probíhalo jejich slavnostní pasování do řádu maturantů.
Já patřím mezi ně :)
Pokračování »
Přišel jsem, vyfotil jsem, stačilo mi, odcházím. Nebo ne? Pokračování »
Škola není tak špatná, jak by se mohlo zdát. Pan učitel nás v posledních školních dnech zaúkoloval odnášením starých dřevěných skříní a počítačů z bývalé učebny mikroprocesové techniky. Přitom dodal, že o ty počítače už nikdo nejeví zájem, takže se budou později vyhazovat – kdo chce, tak si může vzít nějakou mašinku zdarma. Když jsem bral v potaz, že ještě před nedávnem probíhal prodej těchto strojů za symbolické částky, tak jsem neváhal. Čekání se vyplatilo a ušetřená stovka na pivko se hodí! Pokračování »
Poslední komentáře