Milí přátelé, uplynulo již hodně vody od mého posledního článku.
Byl jsem postižen drogami na F a T, které mé slovní projevy mohutně omezily
a ponechaly pouze jednoduché cvičení ve zkracování myšlenek, kde jsem
svůj stav popisoval pouze jednotkami slov, vět. Dnes mám však chuť se
projevit naplno…
Pokračování »
Sedím si tak u počítače, brouzdám po internetu a přemýšlím, jak nejlépe využít čas. Podívat se na film? Napsat něco na blog? Pokračovat ve zkoumání kouzel CSS? Nebo snad spustit Speech recognition a strávit opět dvě hodiny ukecáváním Windows 7?
Sic, to už zní hodně zoufale! Když se dostanu do tohoto mrtvého
bodu, ideální řešení je jen jedno – jít si zasportovat.
Pokračování »
Děcka,
po minulé sobotě bych řekl, že už jsem zažil všechno. Je to způsobeno
tou chaotickou změtí myšlenek, které mi neposlušně dupou v hlavě a
nedají mi pokoj, nenechají mě, abych měl jasné a zřeletné vzpomínky. Ona
ta jasnost a zřetelnost může být degradována i těmi nápoji,
které jsem do sebe zlehka vstřebával, ale to není zdaleka jediný důvod.
Bylo toho prostě hodně, zážitky jsou intenzivní a bude o čem
vyprávět.
Pokračování »
ČVTVTVZŽNN není text, který jsem dostal oným jednoduchým
zemedělsko-informatickým postupem (vysypáním pytle zrní na klávesnici a
vypuštěním gangu zuřivých slepic). Je to zkratka, která označuje můj
syndrom, definovaný na základě již klasické pravdy – čím více
toho vím, tím více zjišťuji, že nic nevím. Připadám si tímto
totiž naprosto postižený, s neschopností se povznést.
Pokračování »
Jeden známý mě kdysi pozval na jakýsi americký Facebook. Inu, proč to nezkusit?
Registroval jsem se, opatrně se rozhlédnul a zase odešel. Server mě naprosto
nezaujal a nevěděl jsem, co tam dělat. Čím to, že po roce a půl jsem
k němu začal přistupovat úplně jinak a trávím s ním každý den? Pokud
jste tipovali vzrůstající popularitu mezi českou veřejností, máte bod!
Pokračování »
A sakra. V břichu mám velikou ránu a jestli rychle nevyhledám
lékařskou pomoc, tak asi vykrvácím. Ve spěchu se zastavuji před
zrcadlem – místo vnitřností v sobě vidím něco, co připomíná pevný
disk z počítače. To už začíná být hodně podezřelé… o chvíli
později jedeme s rodiči k doktorovi a já sleduji ukazatel, který mi
oznamuje, že do konce mého života zbývá 30 minut. […] Jsem u doktora.
Prohlíží si díru a říká, že tam mám hned tři pevné disky. Konstatuji
svou technickou připomínku, že budou určitě zapojené jako diskové pole
(RAID). Doktor mi oznamuje
devastující skutečnost – jsem anorganická osoba, kyborg, jeden z mnoha
klonů vytvořených podle jediného vzoru obrovskou korporací, která se tohle
vše snaží udržet v tajnosti.
Pokračování »
Každý z nás už s alkoholem jistě přišel do styku. Já jej více
okusil až v šestnácti letech, kdy jsem se chodil s přáteli
„posilňovat“ na taneční. Jeden/dva(/tři) panáky rumu mi
vždycky spolehlivě rozvázaly nohy a já pak tancoval mnohem uvolněněji. Na
druhou stranu, už tehdy jsem na některých přítomných viděl, že když je
těch malých panáků o trošku více, nohy jsou volné až přespříliš.
Pokračování »
Poslední komentáře