Po čase jsem vše vyřešil přes WiFi, protože je to spolehlivější a rychlejší metoda domácího sesíťování počítačů.

Minulý týden si taťka koupil nový notebook, aby mohl v klidu pracovat a nečekat u hlavního počítače, než se uvolní místo. A přišla klasická otázka – jak zařídit připojení na internet? Protože mám kvůli mobilu bluetooth dongle, tak byl nápad s bezdrátovým propojením nasnadě.

Noťálek

Nu což, tak se koupil druhý BT adaptér (náš Rek si jej po připojení do noťála přišel olíznout :)) a začalo se s konfigurací. Směle jsem předpokládal, že správné nastavení sdílení internetu bude otázka maximálně půlhodiny, ale pochopení konfigurace a nastavení trvalo o něco déle. Už ve všem hledám hrozné komplikace, když je to tak jednoduché. Vadí mi ještě jedna věc, při změně uživatele je nutné se znovu přihlásit k síti na notebooku a to posléze potvrdit na desktopu. Nezná někdo nějaký chytřejší způsob (třeba pomocí služby)?

A teď konkrétní poznatky. Pro internet je připojení dostačující, spojení přes bluetooth dostahuje maximální teoretické rychlosti 3 Mbit/s, reálně 700 kbit/s – internet má 512 kbit/s. Oba adaptéry mají dosah 100 m ve volném prostoru (třída 1), ale tady jsme trošku narazili. Předpokládalo se, že signál projde alespoň přes dvě zdi na spodní patro domu do obývacího pokoje, ale nestalo se tak a dostane se jen přes jednu zeď. Musíme to brát s rezervou, ve srovnání s WiFi by bluetooth skončil jako poražený (byť z ekonomického pohledu se jeví jako jasný vítěz). Na takové to domácí síťování to ale stačí, síť je vhodná i ke hraní jednodušších her (ověřeno na vlastní polštářek v Buláncích).

Odezva je slušná