Lidé jsou divní. Vidím to na fórech, vidím to v diskuzích na odborných webech, vidím to i na některých kamarádech. Vidím fanatismus k určité značce, který dokáže daného člověka naprosto zaslepit a rozhodit jeho zdravý úsudek. Chcete příklad? Ale to snad není ani nutné, poslední dobou o sobě dávají nejvíce vědět Apple šílenci, kteří se ženou za každým výtvorem této společnosti. MacBook Wheel ani Mactini sice neexistují, ale dokážu si představit bandu nedočkavců se zarudlýma očima, kterak čekají do rána před obchodem. 

A pokračujeme dál, a to rovnou oblíbenými spory na diskuzních bojištích. Co takhle nVidia versus ATI? AMD versus Intel? Nebo - proboha! - Windows versus Linux? Jejich zaslepení příznivci si často ani neuvědomují, co to plácají za nesmysly. Nelze například říct, že firma dosaďte-si-podle-sebe je nejlepší, nesrovnávejme nesrovatelné. V čem může být nejlepší? Má snad ve všech segmentech trhu nejlepší poměr cena/výkon a vydává vždy jen ty nejkvalitnější produkty? Ale kdeže. Situace se na tomto trhu každým dnem mění a společnosti se neustále vyvíjejí. Člověk pořvávající proti nějaké značce je navíc pro druhou stranu neplacený reklamní šašek, stává se nevědomky loutkou.

Správné je tedy to, když si člověk vybírá daný produkt podle svých vlastních měřítek a potřeb. Někdo chce maximálně výhodný výrobek, jiný požaduje drtivý výkon. Každopádně se neohlížejte na názor nestranných fanatiků a udělejte si ucelený přehled o dané problematice, což sice není absolutně možné, ale můžete se tomu alespoň přibližit. Stačí procházet mnoho technických webů, diskuzí, blogů a podobných zdrojů a každému stanovit „prioritu názoru“ – ve většině případů pro vás bude hodnotnější názor respektovaného recenzenta, než názor patnáctiletého křiklouna kdesi na fóru (nemusí to být však podmínkou).

Radek Hulán sám moc dobře ví, že jeho názor dokáže ovlivnit myšlenky spousty lidí. Některé naštve a pobouří, jiné ovlivní tak, že si pak jeho oblíbenou značku také koupí. RH jako člověka respektuji, byť s ním nesdílím každé jeho slovo. Lidé ho však berou šíleně vážně, že je to dokáže mnohdy „nakrknout“ až k nepříčetnosti. Proč se nechají tak ovlivňovat někým cizím? Nemůžou se jen pousmát a říct si pro sebe, že si o tom myslí svoje?

Naučte se držet myšlenkový odstup a zdravý nadhled, náš svět bude hned o něco veselejší.