Pokud čekáte další akční film s Willem Smithem v hlavní roli, tak vás asi zklamu. Tentokrát jde čistě o můj příběh, ve kterém se (bohužel?) nesetkáte s roboty nebo zmutovanými lidmi. Od 15. září jsem nastoupil na vysokou školu, proto po prvních třech týdnech svého studia své docházky do školy vyložím karty na stůl a pochlubím se s zážitky. 

První den jsem byl ze všeho pochopitelně dost paf. Ráno jsem se zdržel tím, že jsem nemohl najít budovu fakulty :). V červenci na zápis jsem totiž přijel jinak, takže mi teď trvalo asi patnáct minut, než jsem se po výstupu z tramvaje (či šaliny, chcete-li) dostal na tu správnou cestu. Můj takzvaný pathfinding probíhal tím způsobem, že jsem hledal nerdy s dlouhými umaštěnými vlasy a brýlemi – musím ale konstatovat, že zažitý obraz informatika je dnes ve velkém rozporu s realitou. Ano, narazíte zde na ty typické geeky, ale většina studentů vypadá v rámci možností naprosto normálně. A ten rámec tady nechávám i kvůli sobě.

První přednáškou byla matematika, která mě jen utvrdila v mé „lásce“ k matematickým vzorcům. Z matematiky jsem byl celý znavený, ale měl jsem další čtyři hodiny volno, takže jsem energii v klidu načerpal na jídle a v počítačové hale na internetu (tuto mezeru v rozvrhu se mi mimochodem podařilo šikovně zalepit tělocvikem). Odpoledne následovaly Základy výtvarné architektury, což byla velice zajímavá a zábavná hodina. Ač jsem na základní škole dějepis moc nemusel, teď jsem za každý netechnický předmět velmi rád. Poslední Úvod do funkcionálního programování mě nejprve moc nezaujal, ale teď do něj začínám pomalu pronikat a možná mě bude i bavit. Výčtem předmětů bych mohl pokračovat dál, ale to bych vás unudil k smrti… rozvrh vpravo řekne víc.

Jaká je samotná fakulta? Areál je moc hezký – pěkným dvorkem počínaje, moderně vybavenými posluchárnami konče. Tady má FI podle mě trošku navrch před FITkem, které se nachází v bývalém klášteře – jde ale pouze o vnější dojem, vnitřní vybavení je přibližně na stejné úrovni. Krom toho oceňuji fakultní bufet, který se sice nemůže svou velikostí měřit s pořádnými menzami, ale dokáže celkem slušně uspokojit nejednoho hladového studenta.

Co konkrétní výuka? V mém osobním žebříčku nejoblíbenějších a technicky nejpřínosnějších předmětů zatím soupeří Služby počítačových sítí s Výpočetními systémy – oboje má zatím celkem záživnou látku. Naopak šíleně nezáživná je pro mě matematika, na kterou prostě nemám buňky. Zajímavé také je, když se sejde na první pohled nezajímavý předmět s výborným přednášejícím, který umí látku patřičně oživit, a to nejen praktickými ukázkami. Viz.

Také bych kladně ohodnotil Informační systém. Jde o velmi komplexní aplikaci, která se stará o všechno, co se studiem souvisí. Jsou tu také zajímavá diskuzní fóra, kde si můžou studenti popovídat o předmětu, nebo trošku zafilozofovat na jiná témata (třeba jestli je lepší nechávat záchodové prkénko nahoře či dole). IS se ze začátku jeví velmi zmateně a obsáhle, ale stačí, když budete spoustu záložek ignorovat a naučíte se používat jen ty „svoje“ hlavní.

Jako takovou větší nevýhodu vysoké školy obecně bych asi uvedl dojíždění. Od pondělí do středy se vracím domů po osmé hodině večerní, čtvrtek mám naštěstí volnější a pátek mám volno úplně. Zvyknout si na tenhle režim chvíli trvá, má to své výhody i nevýhody.

Masarykova univerzita je velmi vyspělá škola, která má co nabídnout. Na mně potom je, jak tuhle šanci ustojím. Škola mě zatím převážně baví, ale ještě jsem se nedostal k žádné menší či větší zkoušce znalostí. Až na konci semestru potom můžu doopravdy zhodnotit, jestli jsem dokázal tohle studium dobře využít, nebo proflákat.