Na začátku srpna jsem nastoupil na brigádu do blanenské pobočky jednoho nejmenovaného obchodního řetězce. Na stejné pozici (doplňovač zboží) jsem tady pracoval už před dvěma lety, takže mi nedělalo problémy se znovu sžít s touhle prací. Co mě tady baví, je práce s lidmi – je to mnohem lepší, než být zavřený celý den někde sám – člověk by mohl propadat depresi z nedostatku lidské společnosti. Baví mě tedy sledovat zákazníky, ale nemyslete si, že jsem nějaký flákač a nefachčenko a nemám nic jiného na práci. Z výsledků pozorování se vám teď pokusím sepsat menší přehled takových něčím zajímavých zákazníků, kterých si při své práci všímám. 

Akční hrdina
Lidí běžících do obchodu jen kvůli různým akčním slevám zboží je asi nejvíce. Často bývají spojeni s druhem důchodce, který se doma baví sledováním letáků se zbožím (a jehož srdeční tep vždy vzroste reakcí na kouzelné slůvko akce). Já mám však psychický problém, který by se dal nazvat nižší akční vnímavostí a který mi brání v tom, abych těmto akčním hrdinům pomohl vždy, když něco nemohou najít.

Důchodce
Jak už jsem zmiňoval, jsou mnohdy silně provázání s akčním hrdinou (tzv. Akční důchodci). Někdy se sdružují v organizovaných skupinách, jindy figurují jen jako jednotlivci. Občas u nich pozorují ony záchvěvy iracionálního chování (viz), ale většinou jde o neškodné a příjemné zákazníky (pokud zrovna nenajíždím paleťákem do uličky a nemusím na ně pět minut čekat, ale předpokládám, že i u mě nebude ve stáří rychlost tou nejlepší vlastností).

Hyperaktivní drsňák
Podle stylu oblékání často inklinují k hip hopu, podle chůze bych je ale tipoval na tělesně postižené. To prostě nedokážu popsat – vypadá to tak, jako by se jim při chůzi zasekla jedna noha a ta druhá by pomalu přehupovala celé tělo dopředu. Přitom švitoří kolem dokola rukama a často chytají svou elegantní čepici s rovným kšiltem tak, jako by jim měla každou chvíli uletět (vzduchotechnika v supermarketu není tak silná, přísahám!).

Intenzivněji pigmentovaný makač
Tak by se dali nazvat naši romští spoluobčané, kteří jdou v poledne z nějaké výkopové práce a ukazují všem svou dokonale vypracovanou horní polovinu těla (především vyrýsovaná žebra, u těch méně pracujících krásně kulaté břicho). Ti se na nic neptají – vždy vědí, kde najít pivo.

Letní metrosexuál
Samotné označení metrosexuál by bylo nepřesné – tihle totiž chodí ve své letní verzi, protože jim na nose nesmí nikdy chybět sexy sluneční brýle (dokonale hladké oholení nebo pečlivě nagelovaná hlava jsou už jen ostatní všeobecně známé rysy). Od takových zákazníků člověk ani nemůže čekat nějaký dotaz, protože se na něj většinou dívají jako na neupraveného burana (což je vlastně z poloviny pravda, protože při práci opravdu nemám čas na péči o svůj zevnějšek).

Předpokládající
Nevěděl jsem, jak jinak nazvat skupinu lidí, kteří na mě začnou mluvit z pěti metrů, když mám hlavu v regálu a na jeho konec s tváří plnou potu tlačím balení Dobré vody. Ti totiž předpokládají, že budu neustále ve střehu a budu vnímat každé jejich slovo. Navíc jsem na jedno ucho docela nahluchlý, takže bych se musel opravdu silně soustředit, abych pochopil jejich dotaz na první pokus. Nejlepší je, když je takový člověk zároveň typická Vyparáděná panička.

Tichá kráska
Jde kolem vás a jakoby se snažila, abyste o ni ani koutkem oka nezavadili. Tiché krásky jsou tiché a (bohužel) se také nikdy na nic nezeptají. Podle toho soudím, že jsou stejně tak geniální, jak jsou krásné, stydí se, nebo si myslí, že jsem nebezpečný masový vrah a násilník. Člověka potom zamrzí, když se přátelsky usměje a reakce slečny odpovídá poslední možnosti. Někdy bývají k vidění ve dvojici s hyperaktivním drsňákem či letním metrosexuálem.

Upovídaný bezdomovec
Už zdálky poznáte tu rozevlátou košili, dokonalé opálení a sexy strniště (nebo moderní plnovous). Naši sociálně méně zabezpečení spoluobčané jsou často ve velmi dobré náladě a mluví na vás i přesto, že k nim stojíte zády a vůbec je nevnímáte. Mnohdy mám problémy i s pochopením toho, o čem vlastně mluví, ale to je jedno. Stejně jim to trvá jenom chvíli, protože pak rychle chytnou pivo a hrnou se k pokladně. Navíc jsou to velcí srdcaři – mají svůj obchod tak rádi, že před ním často svačí, obědvají nebo večeří (samozřejmě zmiňované pivo). Pozor – někdy si jej můžete splést s intenzivněji pigmentovaným makačem.

Vyparáděná panička
Je vždy perfektně namalovaná, se silnou rtěnkou a obarvenými vlasy. Nad okolními ohrnuje nos a nakupuje spíše dražší a luxusnější věci. Když zahlédne zpoceného brigádníka ve špinavé košili (mě), nasadí nejlepší verzi svého výmluvného výrazu „co na mě tak blbě čumíš?“. Nejlepší však je, když je ještě Předpokládající a myslí si, že jí musím věnovat svou maximální pozornost, protože jsem její poskok.

Snad se mi povedlo vám alespoň trošku nastínit, jak to občas může v supermarketu vypadat. Schválně jsem vybral ty nejzajímavější skupiny lidí – těch obyčejných je pochopitelně většina.