Chtěl bych vám krátce povědět o jednom našem panu učiteli. Vím, že se takto pohybuju po tenkém ledě, protože tento blog je veřejný a může jej číst kdokoliv, takže se o něm budu zmiňovat jako o panu učiteli X. Ale modří vědí a určitě si za to X dosadí tu správnou proměnnou. 

Minulý školní rok – na začátku třeťáku – jsme ho dostali na jeden předmět, který je pro náš obor velmi důležitý (je mimo jiné součástí maturitní zkoušky). Po několika nesmělých prvních hodinách jsme si na něj a styl jeho výuky zvykli a byli jsme rádi, že po nás prakticky nic nepožaduje. Hodina probíhala následovně – přišel do třídy, začal povídat o nějaké problematice a už za deset minut rozebíral studenou válku, příruční atomové granáty a populační politiku v Číně. Nedokázal, a vlastně pořád nedokáže udržet jedno téma a probírat normální učivo. Sice se frekvence jeho off-topic odboček postupem času snižovala, ale pořád nedokáže podat samotnou problematiku tak, aby se dala jednoznačně pochopit. Ví toho ohromné množství, má vynikající přehled, ale chce nám těch vědomostí podat tolik, že se v tom ztrácí. To je mimo jiné vidět při zkoušení, kdy je zkoušený u tabule třeba celou hodinu a pan zkoušející se věnuje jiné problematice. My pak z toho předmětu víme doslova „velký kulový“ a on je na nás naštvaný, že se nesnažíme.

Vezmu to ze dvou pohledů – musím s ním souhlasit, že naše snaha není ekvivalentní našemu maturantskému statutu a že bychom pro to měli udělat něco víc. Ale na druhou stranu, i on by někdy mohl přijít na to, že studenti nejsou to, co bývali, a podle toho se přizpůsobit. Pan učitel je totiž dokonalým prototypem člověka, který svou duší zůstal v minulém tisíciletí, zvyklý na aktivní studenty hltající jeho výklad, kteří se sami snaží o pochopení všech principů. Místo toho by nám mohl něco nadiktovat do sešitu, jak nám tím občas s oblibou vyhrožuje :)

A proto jsme teď tam, kde jsme. Necelé tři měsíce do maturity a v tomto předmětu máme pořád docela „hokej“. Sice jsou hodiny s učitelem X velmi volné (až příliš – vzhledem k tomu, jaký má u většiny naší třídy respekt), ale neodneseme si z nich většinou nic. Tento předmět máme 4× týdně jako teoretickou část a 2× týdně prakticky. Docela dost času, viďte? Tolik volného času bych určitě využil mnohem lépe, než sezením/ležením na lavici a posloucháním „výkladu“. Teď už to prostě není tak jako na začátku, kdy jsme byli za tyhle odpočinkové hodiny rádi. Čas maturanta se přímou úměrou zdražuje vzhledem ke blížící se zkoušce dospělosti.

Pan učitel X je velmi kontroverzní člověk. Jeho jedinečný přístup k výuce je na dnešní dobu prostě mimo. A to má spoustu zajímavých vlastností a je to velká osobnost, takže jako člověka (ne-učitele) ho mám docela rád.

Na závěr bych rád poprosil čtenáře z naší školy (učitele či žáky), aby tuto krátkou úvahu nijak nerozšiřovali mezi další učitele (nebo nedejbože výš). Nestojím o to, abych byl za nějakého provokatéra nebo člověka, který jenom umí pomlouvat. S překrucováním faktů máme praktické zkušenosti a i když se snažíme brát něco s humorem a lehce na něco upozornit, hned jsme jako třída označeni za „prodejné děvky“ ;)